PATNÁCTÝ MĚSÍC:
Tak a už je mi 15 měsíců, to je rok a čtvrt, jestli dobře počítám... No žádné velké ani podstatné změny jsem za tenhle měsíc nezaznamenal já ani moji rodičové. Možná se malinko rozšířila má dosavadní slovní zásoba, ale opravdu jen malinko. Umím říct asi tohle:
Máma, táta, kiki, babi, dede, mimi - to asi poznáte sami, co to znamená
Pápá, ham ham - to též nebude těžké rozšifrovat
Nene, jo - to mi jde a velice názorně u toho vždy kývám či točím hlavou
Koki - tím zatím opravdu myslím nějakou dobrůtku a ne to, co nazývá "kokinem" moje sestra Kristinka
Kujíííí - to se rovná děkuji. Ano rodiče i mě chtějí slušně vychovat, tak se učím děkovat co nejdříve
Taj - tak tohle je nejen čaj, ale všechno, co se dá vypít
Haha - to by měl být pejsek, ale prozatím to jsou všechna zvířátka, prostě jak dělá pejsek? - haha, jak dělá koník? - haha, jak dělá prasátko? - haha......
pipi - je ptáček, to jsem tak nějak zatím pochopil
oupy oupy - je všechno co visí, houpe se, nebo je vysoko nade mnou. Taky si tak říkám o nějakou zábavu typu - vyhazování do vzduchu, visení hlavou dolů, skákání na kolenou apod.
oupy oupy kotata tatata.... tak to se snažím o básničku, zatím marně
není - kuk - tak to si hraju na schovávanou
papu - tak to jsou nejen papuče, ale cokoliv co mi rvou na nožku, takže i boty
tulíííí - tohle mám nejradši, to si stoupnu k mamince, pořádně ji obejmu a ječím "tulííí tulííí" - no chci se pomazlit...
půj, půj - tak tohle křičím když udělám do plínky to oné smradlavé.....
Jinak mám už 10 zoubků, zkouším papat sám lžičkou, ale nočník - to není můj kamarád...
Mám za sebou taky první opravdové Velikonoce. táta mi upletl mini tatárek a já vyrazil na svůj první opravdový šmigrust:
U babičky v Rajnochovicích jsme se sestrou hledali po zahradě velikonoční vajíčka a jiné sladkosti, co nám tam poschovával "zajíček", ani ve snu by nás před týdnem nenapadlo, že je budem vybírat ze sněhu...